Benalmádena
S nápadem jet do Andalusie přišel manžel. Toužil vidět Gibraltar. Já jsem se chtěla vrátit na Thasos na svou pláž, ke které musíte sejít asi 300 schodů, ale je prázdná, krásná a nemusí se zde bojovat o lehátko. On totiž málokdo podstoupí ty schody. Vyhrál ale let do Malagy a následné nastěhování se do bytu v Benalmadeně, vzdáleného 20 metrů od moře. Byla jsem já, Mirek a náš Pepík a naši milí přátelé Martinka s Kryšpínem. Během těch 11 dnů jsme oslavili dvoje výročí. Výročí 34 let od naší svatby a 50 let od přátelství kluků, kteří spolu nastoupili do první třídy. Benalmadena je nádherné město. V podstatě všechny města, které jsme navštívili byly nádherné. Čisté, bezpečné, krásné barevně sladěné domy, žádné ruiny, odpadky, milí lidé, přátelství mezi různými vírami. Naplánovali jsme si vždy jeden den výlet a jeden den pláže. Pro mě top výlet do města Ronda. Začal prohlídkou kostela a jeho věže a pak kávou v kostelní zahradě, kavárně kde bylo tolik krásných posezení, že jsme 20 minut vybírali kde se usadit. Vybrali jsme posezení u bazénu. Moc milá mladá dívka, která nás obsluhovala nám sdělila, že zná českou republiku a asi 2 měsíce tam byla se svým otcem, který byl vysoce postavený vojenský důstojník. Město Ronda je umístěné na dvou skalních masivech oddělené roklí. Zajímalo by mě kolik sebevražd se zde událo. Ale asi na tak krásném místě je každému škoda ukončit život. V neděli jsme sjeli do národní rezervace El Torcal. Místy jsme si připadali jak na Broumovsku, nebo v Adršpašských skalách. Příjemný pětikilometrový okruh parkem se nám moc líbil. Potkali jsme i kozenky. Míň se líbil našemu Pepíkovi, kterého den před tím smetly vlny mezi dvě malé skály a byl docela potlučen a ještě otřesen. Tomu se moc chodit nechtělo. Po skalách jsme ještě navštívili město Antequera. Opět nádhera, ale 39 stupňů předurčilo, že tato návštěva bude jen krátká. Škoda. Úterý Gibraltar. Pasy sebou, parkování ve Španělsku a pak vstup na území Velké Britanie kde už na nás vykukovala z poza mraků Gibraltarská skála. Příjemných 16 km, se vstupy do jeskyně archanděla Michaela (s dokonalým světelným a hudebním programem ), s opicemi, na které si musíte dát pozor, ať vám nevezmou mobil, foťák, či svačinu, a hlavně s výhledy na okolní svět i na na Afriku. Po celodenním výletu jsme se odměnili ještě výjezdem a koupáním v Atlantském oceánu. Ve středu jsme sjeli na pláž s dunami. No a s plno naháčemi. Tolik ptáku jsem ještě nikdy neviděla. A to rozhodně nebyla nudistická pláž. Čtvrtek - Granada - zahrady a palác Alhambra. Nádhera, krása, unuděný Pepíno i přesto zážitek. Sobota objednaný výlet - cesta Caminito del Rey. Nedá se popsat, musí se zažít. Klobouk dolů těm co tuhle stezku dokázali vytvořit, kdo ji provozuje a kdo turisty provádí. Chtěli jsme toho zažít více, chtěli jsme do Sevilly, Tarify, pořádně projít Malagu. Tu jsme stihly trochu v neděli, Vydali jsme se na mši svatou do katedrály. Na mši vás pustí zadarmo, takže jsme ji prožili a po ní jsme si katedrálu prohlídli. A pak mi v jednom obchodě našel Mirek šaty - řekl - kdybych tě na ulici viděl v těchto šatech, tak se určitě otočím. Hm, bílé, upnuté, na knoflíky, krátké, vypasované. Nikdy bych si takové nekoupila. Přemluvil mě, ať si je zkusím a mám je :). V Maleze jsme ještě navštívili místní pláž. Pláž mezi paneláky a opět s plno naháči. Moc se mi líbilo. Líbil se mi byt, místo, pláž, všechny výlety, naše osazení, i náš bytný Alejandro (kapala nám klimatizace, tak nám ji přišel opravit. Chtěla bych se tam vrátit. Bylo to krásný. Díky všem. A hlavně také díky našemu šéfkuchařovi Kryšpínovi, který nám v bytě vyvařoval lehká výborná jídla. HOLA Španělé ! GRACIAS !
Komentáře
Okomentovat